Prosinec 2015

23 hracu a 4 golmani

27. prosince 2015 v 21:48
Chtela bych za manzela Jona bon joviho
vcera jsem se rozplakala u televize, kdyz se tom hanks po 4 letech na ostrove setkal se svou laskou kelly, ktera si za ty 4 roky stihla opatrit manzela a dite
ale rikala mu, Chucku jsi moje zivotni laska
a on ji miluju te a pak vasniva libacka v desti a pak Mela by ses vratit domu
I know what I have to do now.
I've got to keep breathing
because tomorrow the sun will rise
Who knows what the tide could bring?
jsem v praze bez notebooku. bracha mel velkou radost, kdyz jsem mu ho nechala doma
a ja doufam, ze mi to pomuze v uceni
Ale dneska uz to nebude, cesta byla narocna a taky si prvni musim tech 200 stranek zitra V praci vytisknout
Prala bych si, aby lide vice mlceli.
Im sorry for breaking your heart.
23.prosince jsme s brachou vstavali ve 4:35 a jeli jsme na individualku do koprivnice, protoze brachuv trener je kamos a ma nas rad

Life is only as good as your mindset

20. prosince 2015 v 22:45 writing
Za necelou hodinku a půl mám deadline pro odevzdání projektu bakalářské práce. Psát článek na blog mě vždycky napadne v těch nejlepších chvílích.
Dneska jsem šla s bráchou hrát hokej. Zápas jeho tým versus rodiče či rodinní příslušníci. Taťka mi sehnal komplet výstroj a vzal si pod svou taktovku naši střídačku. Bráchův trenér ze mě byl nadšený. Protože ho kdysi trénoval můj taťka. A on mě naposledy viděl, jak mi byly asi 3. Říkal mi, že jsem podobná mamince. Když jsem potřebovala štulpny, tak mi je během dvou minut donesl. A když jsem mu řekla, že mi padají kalhoty, tak mi během dalších dvou minut přinesl tkaničku místo pásku a vlastnoručně mi to nainstaloval. Když jsem mu řekla, že se moje obří hlava nevleze do helmy, kterou mi sehnal taťka, tak mi půjčil nějakou svoji, do které jsem se taky nevešla, tak mi ji zvětšoval na míru přímo na hlavě šokován z toho, že je mi 21, protože první se ptal, jestli vlastně můžu hrát jen s plexi. A pak jsem ještě zjistila, že jsem doma zapomněla hokejku, jedinou část výstroje, kterou jsem si měla přinést. Ale během dvou minut jsem zase nějakou měla. Hrála jsem ve formaci se svým strejčkem, který mi vždycky poslal takový pas, že jsem ho nikdy nezachytila :D Největší úspěch byl ten, když jsem zvládla obehrát o puk bráchového spoluhráče. Byla jsem v šoku z toho, jakou můj brácha dokáže nabrat rychlost, když bruslí a jak je to vlastně nebezpečný sport. Po skončení zápasu říkám bráchovému trenérovi, jestli se s náma s bráchou vyfotí pro maminku a on říká Pro maminku tak to joo.
A na předávání dárečků po zápase řekl před všemi rodiči, že můj brácha (spolu se Slancem) je nejinteligentnější člen týmu. Ten muž ví.
Pak jsem byla tak děsně příjemně unavená a šla jsem k sestře na telecí líčka na víně, hoooodně luxusní záležitost.
Pořád chci do Montrealu. Dočetla jsem se, že bych měla mít kuráž oprášit své sny. Tak jo.
Asi své vedoucí práce už prostě pošlu to, co mám. Doufám, že bude dostatečně hodná, a když se jí to nebude líbit, tak mi to pošle k přepracování a nepřipraví mě o 5 kreditů za bakalářský seminář. Modleme se.



Maybe I am too good for you

17. prosince 2015 v 20:20 writing
Náš vánoční pracovní večírek se odehrával 94 metrů nad zemí.
Měla jsem lososa, krevety, bramborové nočky, spoustu jednohubek a makronek a několik sklenic vína.
Náš DJ byl Zvěřina z Vyvolených. Holky z toho byly mimo, ale já se na vyvolené nikdy nekoukala, takže nevím.... Každopádně se na mě občas trošku úchylně koukal. Ale zahrál mi It's My Life na přání. Bylo to boží, líbilo se to i Darrenovi.
Jen tak mimochodem, Darren je děsně sexy. Včera, při pohledu na něj, jak se tam na parketu vlní v tom svém černém skinny obleku, který podtrhoval jeho "černejpásekvtaekwondu" postavu, jsem to už nemohla držet v sobě, a zasvětila jsem do problematiky Lucku s Anet. A Lucce po chvíli observingu nezbývalo, než konstatovat, že mám pravdu. Že je prostě pekelně hot. Staroušek. A co teprv, když na mě posílal ty svoje úsměvy?? Divím se, že jsem před něj nepadla na kolena... :D
Dneska jsem přišla do práce a seděla chvíli se Zuzičkou na recepci, abych si tam vklidu snědla oběd.
Šel kolem Marián a říká Ahoj angel
A potom Jan a říká Ahoj a já Ahoj a on Nejlepší tanečnice.
Došky říká, že jsem tančila jako drak. Já jsem jen nechtěla zůstávat někde osamocená, protože to vždycky dopadlo šeredně, jako například "co mám dělat, abys se mnou šla na oběd?" nebo "proč jsi mě ignorovala?" nebo "půjdeš se mnou na drink?".
Takový nejvíce zapamatovatelný bod večera, pokud nepočítám Darrena, bylo to, když mě Simona samou opilostí kousla do ramene. Simona je moje vedoucí.
Teďka mám namožené prstíky na nohou ze sedmi hodin v nových lodičkách a hlavně tak 4 hodin tance v nových lodičkách a taky skákání v nových lodičkách na zmiňovaného bon joviho.
Zvládla jsem zápočet z angličtiny a nejspíš taky oba z ruštiny. Teď musím jen do neděle odevzdat projekt bakalářky a pak se můžu naplno věnovat Vánocům.
Dneska jsem vymyslela, že pojedu na magistru na výměnný pobyt do Montrealu. Montrijol Kenejdiens.

Be with someone who is good for your mental health

4. prosince 2015 v 22:12 writing
Je pátek, sedím doma, piju čaj, jím schoko bons a zapisuju si věci do svého nového diáře. Java zadek je fakt podlý. Vůbec mi nedává možnost svobodně se rozhodnout, prostě mi zaplatí oběd, dá mi schoko bons, řekne mi moc ti to sluší, čeká, až mi přijede tramvaj, ačkoli mu může ujet vlak, řekne mi, že na anděla nepotřebuju kostým, dá mi svoje belgické pralinky od Mikuláše a koupí mi dárek, nový diář, jen protože jsem se pár dní zpátky zmínila, že si ho budu muset brzo koupit.

Dneska v práci jsem dělala anděla, roznášeli jsme 250 balíčků s belgickými pralinkami. Ivo Korčulanin mi zazpíval makedonskou hymnu, Vineeth Kalanthodi indickou a Ahmed Hanan pákistánskou. Udělala jsem si skvělou vánoční výzdobu počítače, oblepila jsem si hvězdičkovými třpytkami celý monitor a pod něj jsem si postavila čokoládový betlém. Taky nám přivezli vánoční strom, který nádherně voní.

A tak v rámci zábavy mierime si na hlavy.
Strielame si zo seba ty do mna a ja do teba.

Někdy lidem vykládám, jaké tasky dostávám v práci, jako třeba vybalovat příbory. Řeklo by se, dost divná práce, nic moc na rozvoj schopností. Ale myslím, že moje práce je úžasná práce pro rozvoj umění mezilidských vztahů. Mezitím, co vybaluju příbory, se u mě zastaví 10 lidí, s kterými pokecám o příborech a dalších věcech. Baví mě třeba sedět v pátek odpoledne na recepci a říkat každému, kdo odchází ahoj hezký víkend. Oni z toho mají radost. Taky od té doby, co jsem se začala víc usmívat na lidi, začali se oni víc usmívat na mě. Dokonce i poslední dobou věčně zachmuřený Darren se usmál, když jsem se na něj usmála. Taky jsem začala víc dělat small talk a kdybych dneska nepromluvila na Igora ve výtahu, nejspíš by mi nepřenechal svoje belgické pralinky. A neměla bych pak pět balíčků :D

Zítra se uvidím s Wheendhullinheczkou. Asi tak po dvěstě letech! Zbytek víkendu se ale musím hrozně moc věnovat škole.

Prečo si mi utekla prečo sa mi skrýváš
Stále sa mi miluje že sa s tebou snívám
Teba raz pristihnu, usvedcia odhalia
Vyhlási za svatu alebo upalia


Každou fackou trochu iný sme

2. prosince 2015 v 18:20 writing
Dneska jdu na ples VŠE s lístkem za 500, který mi dali v práci jen tak. Říkám Nemám co na sebe. Na druhý den mi kolegyně donesla čtvery šaty a dvoje boty a dneska další kolegyně kabelku a šperky. Moje práce je vážně kouzelná. V pátek budu dělat anděla a roznášet v rámci mikulášské nadílky belgické pralinky.
Pořád ujíždím na slovenských písních.
Dneska jsem byla zase na supr obědě, tentokrát v pastě krustě, kde jsem se chystala už celou věčnost. Stál mě nulu. A pak jsem ještě byla podarována dezertem ve formě perníkové hvězdy a koláčku z pasty krusty pekárny. Vera říká, že z toho něco bude.
Poslední dobou skoro necvičím, protože to nějak nestíhám. A učení taky nestíhám. Ani spaní nestíhám. Takže fakt nevím, čemu se vlastně věnuju. Je to k zamyšlení.