Leden 2014

Environmentální Kuznětsova křivka

21. ledna 2014 v 20:03 writing
Pražský sníh, tomu vůbec nevěřím, tímspíš, když ve Frýdku žádný není. Zítra to půjdu zkouknout z Hradu, ale jen pod podmínkou, že mi Karel Červený MBA CSc. přidá jeden bod a moji 4+ z managementu promění na trojenku, jináč půjdu fňukat někam, kde mě nenajdou. Musím navštívit nějaké vznešené místo, protože mě děsí Pražané a jejich oděvy. Mám nový lak na nehty, můj život s ním je lepší, než kdy dřív. Joa slavnostně přísahám, že příští semestr se učím průběžně.



Food & love

18. ledna 2014 v 21:13 writing
Moje dnešní rozvaha jídla: jogurt bílý + oříškové bebenka v novém obalu (kdo se prosil o nový obal?!) + 1/2 banánu - rýžovej chlebík v čoko - jahodové knedlíčky Pepíkovy maminky - lahodná a ještě teplá bábovka Pepíkovy maminky - česneková polévka s krutóny - plná pánev plněných canelloni (špenátém) zapečených ricottou. Jsem teďka taky takovej knedlíček anebo hodně naplněná canelloni.
Zkoušky mě pěkně štvou. Ve středu jsem kvůli jedné vstávala v 5:45, přijela jsem tam, rozhodla jsem se nepropadat panice, řekla jsem mu, co jsem věděla, na doplňující otázku jsem mu řekla, že nevím, dal mi dvojku, zajela jsem do Zary pro dvě slevněná trička (jedno s kočkou-letcem <3) a byla jsem spokojená. Horší to je ale s managementem a čtyřkou plus, anebo s matematikou, ze které mám takový strach, že jsem si ji raději přesunula až na únor.
Tak jsem raději přijela na víkend domů (trošilinku prodloužený víkend středa - pondělí) ukonejšit své nervy jídlem, pomazlinkat se s Pepinkem, pak taky odstrojit stromek a neustále vynášet smetí. A taky jsem při pohledu na svého miláčkového bratra Jana zděšena, co s mladým mužem může udělat puberta. Co to je Honzo, ptám se ho, když vejdu do pokoje a on mi s úsměvem na rtech odpoví masáž penisu.

Povídej, jestli tě má hodně rád, víc než já

5. ledna 2014 v 21:15 writing
Mám tak suuuprr kluka, kupuje mi krevetky, chobotničku, lososa a škeble od Mongolců, avokáda, jasmínový čaj, čaj hruškaaloe, sushi v regioj, dijonskou bagetu a olivovou briošku v paulovi, plnou tašku hulení (teda jídla), forbes s 365 šancemi, jak být nejlepší, mezizubní kartáček a další vzrušující věci, které mám moc ráda a zlepšují mi život. Sobě kupuje černé kalhoty, ačkoli již jedny má - je přesně jako já, černých kalhot není nikdy dost. Sedíc na hlavním nádraží s paninim v ruce sledujíc Hadamčika jsme se loučili a když pak Pepik zmizel v dáli, tak mi ukápla slzička, protože jsem teďka tak děsně opuštěná, mám tady akorát management, mikroekonomii a spolubydlící Ivanu, jupíjej. Na zmíněné dva předměty mám na naučení 2 dny, takže se dávám na pozitivní myšlení, jelikož občas, čtoucí fíbíčko, propadám depresi nad větami typu ''na mikro se učím 7 dní''. Prokrastinuji jak jen to jde, dokonce jsem dnes cvičila Jillian asi po šesti měsících. To na mém čele je roh, od Silvestra se ze mě totiž stává jednorožec, if anyone cares