Březen 2013

Fak what dej think

31. března 2013 v 1:37 writing
Můj první free as a bird day byl boží as a fuck. 11 hodin spánku, po roce nalakované nehty s tím, že je to dýle než na 4 dny, banana bred (dokonce zbyl i na zítřejší snídani!) a pak fakin awesome večer. Barun, v Karoline pro tebe mají zábavu, za 40 korun na 10 minut si můžeš půjčit jednorožce a jezdit na něm!! Chtěla jsem ti to vyfotit, ale nakonec jsem na to zapomněla. Nebo taky zebru, koně nebo - Vendul - pandu! K učení mám postoj, který ilustruje obrázek dole, ale jakmile se vyspím, tak už fakt začnu. Nezbývá mi nic jiného než fak what dej think, teďka už se mi bude smát i Daniel.

Vanilka sušenka

23. března 2013 v 21:03 writing
The worst thing in life je, když mi v 16.00 končí osmihodinová směna s tím, že přesně za 12 hodin mi začíná další osmihodinová směna. Je to fakin ridiculous. Mám 12 hodin na to, dostat se domů, najíst se, vyspat se a vrátit se zpátky. Oni nechápou, že se potřebuju naučit Schopenhauera, Nietzscheho a Kirkegaarda.
The best things in life:
- tvaroh s jogurtem vanilka sušenka
- when you can start seeing your abs (a oslavit to mandlovou čokoládou! Takže už je zase nevidím)
- rýžová polévka od maminky, kterou mi zítra uvaří
- o tři roky mladší kluci (žejo Barun)
- vědět, že příští víkend jsem free as a bird, no working responsibiliies



Pejsankove

20. března 2013 v 22:14 writing
Přišly mi daně. Je to super zpráva, mám díky ní super šťastný den a mohla jsem si koupit brusinky, švestky a třtinový cukr. Mám čtveru z atomové fyziky, asi bych měla být šťastná, že to není koule. Poslouchám pořád dokola How To Save a Life. Dělám si pořádek ve všech papírech, které mi dali ve škole, je to něco jako mišn impossible, protože je jich nekonečno. Včera mi Janešík dezinfikoval můj nadvakrát rozřiznutý prst (v dusledku dělání mcsmažaku). Pomalu už si uvědomuje, že mu budu fakin chybět, cítím to. Mám alergii na svého bratra, stal se z něj děsivý puberťák.

13.3.2013

13. března 2013 v 22:06 writing
Vymyslela jsem něco geniálního. První jsem si přečetla, že mám příští neděli na 4 RÁNO, pak jsem si spálila ruku o koš od stripsů a skoro jsem se rozbrečela a pak mi to docvaklo. Potřebuju si promluvit se šéfem a pak to bude ... Sice se budu muset v dubnu a květnu učit jako blázen, ale asi u toho zemřu blahem. Dneska je to 20 let, co se mí rodiče vzali. Nijak to ale neslavili, zjevně protože jsou rozvedení, ale já jsem z toho měla radost a oboum jsem jim to napsala, aby to věděli, že mají takové významné výročí. Tatka říkal, že bude možná zase trénovat, snad ne nějaké pošukoidy. Zrovna jsem upekla nejlepší jídlo na světě (banánové sušenky <3), trochu mi to jen kazí pomyšlení na zítřejší písemku z integrálů, když je 22:03 a ještě jsem se na to nepodívala. Jo a panda dělá zítra autoškolu, mysleme na ni.

Mcsmutek

10. března 2013 v 21:24 writing
Včera jsem si vypálila do ruky koš od hranolek, ano zase.
Moje nejoblíbenější činnost je jíst med dole v kuchyni mezitím co si vařím čaj (a asi 5 minut ještě potom) pak přijít nahoru do pokoje a pokračovat s karamelovou milkou.
Je to protože jsem hormonálně nevyrovnaná, těhotná, nebo něco takového, ještě jsem neodhalila pravou podstatu, ale včera jsem svačila mcflurry kokosové s lentilkama.
Hodně pošahané.
Poslouchám depresivní písničky, Pepa je čourák, břišní svaly v nedohledu, v peněžence 28 korun, došly mi jogurty.
Asi nejdu do školy, budu pulku dne ležet a druhou pulku sklízet dříví, protože dělání všechny smutky zahání a zároveň je lék.
Nesnáším pošukoidy, kteří si myslí, že měsíc a pul čekám na to, až mi zavolají v 4.30 rano.


Fucked up world

4. března 2013 v 15:13 writing
Některé dny jsou prostě tak super, jako ten dnešní, 4.březen 2013. Venku krásně jako svině, ve škole pět hodin, oběd sice hnusný, ale je mně to jedno, koupím si dobrotky k učení, jdu za mamkou, všecko fajn a pak přijedu domů a nevím, jestli se mám zabít hnedka, nebo až zítra nebo za týden. Nevím, kam mám jít, co dělat, kde se učit, jestli brečet nebo už to nemá cenu. Napíšu knihu jsem zahořklá jako svině, protože se bůh rozhodl, že můj život nebude jednoduchý. Pak taky napíšu Nesnáším svůj dům, Nesnáším svého otce, nezodpovědné lidi a lidi, kteří mě ničí. Vidím to tak na den brečení. Možná dva. Děsivě moc nechci za dědou, je to nesmírně sad story, asi puknu smutkem, všecko je tak hnusně nespravedlivé. Asi se zabiju cestou do města.

Plán, s platností od 4.3.

3. března 2013 v 22:03 writing
Protože nic neumím, cítím se hloupě a hloupá, všichni se učí a já nic.