Červen 2009

já to prcám :]

22. června 2009 v 20:55 | eully. |  writing
Už mám dvoje hodinky, jak jsem po nich tak strašně toužila.. Ale myslím, že ty jedny bude chtít bratr během pár minut zpátky.
Dneska se mám úplně báječně, protože jsem děsně škodolibá.
A mám jedničku z češtiny, obdivuju se. Z toho testu jedna. Na vysvědčení dva. Ale stejně boží :-)
It's simple - NO SCHOOL, NO PROBLEM :)
Viděla jsem Jiříkovou mamku. Je škaredá.
Nemáme notebook. Je to dost zvláštní. Budem ho mít asi až tak za týden. Je to dost zvláštní.
Honzik dostal od Vency a Jance dárek. Takovou tu největší Milku a dva balíčky hokejových karet. Venca říkal, že to jsou karty na hovno, když ho tam nemaj. Janec říkal, že jeho tam maj. A vážně ho tam maj.
Můj bratr neumí dělat kliky.
Tohle mi něco připomíná... Ale rozhodně to nejsou kliky.
12. září první zápas. S Orlandem. Njumi pět plus dokonce utkání v první minutě.
Máme další vyvolané fotky Honzika s mužama. Ale ta jedna pořád nikde.
Pocem Honzik, potřebuju závaží.
Co to děláš Venco?
Hej Venco můžeš se potom stavit i pro mě.
..
Zavřeli mi Stoun, nevím, kde se mám jít ožrat.
Já to vím. Sestra mě v pátek prozvoní a bude to:D
Plánuju taky výlet k hale.
Jestli ovšem seženu ten nocleh.

DO NĚMOTY.

Článek o tom, jak je od lásky blízko k nenávisti.

15. června 2009 v 20:11 | eully. |  writing
A o nespravedlnosti dnešního světa. A o Kvášovi.

Krevní destičky.

15. června 2009 v 7:07 | eully. |  writing
Možná umřu na nedostatek krevních destiček!!!!!!!!!!!
Už zase mi tekla krev z nosu.
Fribrinogen se nepřeměňuje na fibrin !!!!!!!!!!!
Žádný koláč, nic!!!!!!!!!!!!!!!
Zastavovala jsem to půl hodiny!!!!!
Málem jsem u toho usla.
Kapalo mi to na kalhoty od pyžama a teďka to vypadá dost divně (....)
Spěchám do školy, tak čau.
Ale ještě jsem měla čas, protože Džonatana vzala mamka.

Proč bych se měl divit tomu, že o mě špatně mluví špatní lidé.

13. června 2009 v 23:12 | eully. |  writing
Neděje se nic zajímavého. Nepočítám-li, že mi před dvaceti minutama začla téct krev z nosu, že si nepamatuju, jak jsem se včera dostala do postele, že jsem asi ztratila jednu učebnici, že přestěhovali Dragon, že jsem se opět neučila, že se děsně netěším na výlet, že jsem dneska sežrala skoro celé maxi balení čipsů, že Saforek nebude týden ve škole a že už jsem sice vymyslela dárek pro bratra, ale nemám kdy ho koupit.
Ano, tak smutný a prázdný je můj život.
Možná mám málo krevních destiček.